Tak a jsem znovu na začátku. S jediným rozdílem, že zase vážím o pár kilo víc. Po Vánocích jsem se zvážila a váha ukázala naprosto rekordních 93 kg. Umřu hambou a studem. No ale můžu si za to sama - do pusy jsem si to jídlo cpala jen já no. Tak to prostě je. Když nic jiného, tak jsem si za ten uplynulý čas upřesnila, co mi dělá a nedělá dobře.

Takže můj plán na následující období je, snažit se držet primal stravu, tzn. absolutně bez obilovin, rýže, těstovin, luštěnin.

Do léta bych ráda zhubla 25 kg. Smělý plán. 

Tak bohužel nemůžu říct, že jsem celý týden držla jídelníček, každopádně mám pár postřehů:

- je fakt důležitý si plánovat jídelníček na druhý den...a to detailně

- je fakt důležitý si poctivě psát, co jsem ten den snědla do klub stob

- minulý týden jsem zhřešila, ale nezprasila se, tzn. ano měla jsem amolety, ale nestláskala jsem vše dohromady, tzn. jakoby závislost na jídle slábla...už na jídlo ani nemyslim tak nutkavě jako dřív. Otázka je čím to vlastně je. Asi jsem se od toho trochu odprostila, jako ano, jsem velryba, ale jsem tak tedka spokojená. Určitě chci, aby to bylo jinak, ale mám se ráda i takhle.

- rozhodně je důležité nepít alkohol!!!!

- k pohybu jsem se zatím bohužel nedostala, snad dneska..mám na to chuť...jen začít

- při rozumném stravování  mám - lepší náladu, více energie, jsem méně ospalá, obecně mi je prostě líp - a to za to přeci stojí!!!

Ještě k závislosti na jídle...možná je to trochu i o tom, že mám více projektů, plánů, koníčků, celkově méně času na jídlo myslet..možná. Takže asi je třeba se zabavit. Najít si činnosti.

Hrozný je, že člověk spoustu těchto rad vyčte, ví o nich, má je v hlavě...ale stejně si na ně musí nějak nakonec přijít sám.

Tak jak to vypsat no. Tak začátek se uplně nepovedl, prostě jsem to nedokázala. Zlom ovšem přišel předminulé pondělí, kdy jsem se zvážila a vážila jsem neuvěřitelných 84,7 kg!!!! Jsem se málem zhroutila. Ale nakoplo mě to, že takhle kdybych to vedla dál, budu mít za chvíli metrák. Takže se tedka držím, neprasim se, sice jsem přes víkend s manželem grilovala, ale měla jsem jen hromadu zeleniny a dip z nízkotučního tvarohu s česnekem. Dnešní váha 82 kg. No. Hrozný je, že když člověk přibírá, tak si kilo dvě omlouvá, že to nic není a za chvíli je z toho kil dvacet. Ale teprve když hubne tak vidí, jak je každé kilo neskutečně znát. Už po dvou kilech pryč mám motivaci... Opět vidím, jak je nejtěžší prostě začít. Ale jakmile člověk vidí sebemenší uspěch, tak to motivuje a žene dál.

Je to neuvěřitelný, ale tloušťka a tuk mění člověka nejen vzhledem, ale i psychikou a povahou. S každým přibraným kilem má člověk nejen méně energie, chuti na cokoliv, sebevědomí, je i podrážděnější, zlejší. Jen si to uvědomit ve chvíli, kdy se člověk přežírá, ve chvíli, kdy mu jídlo přínáší potěšení, asi jako droga. Je to všechno tak těžký.

Co se týká motivace, tak při tomto hubnutí mám ještě jednu motivaci. Chci vším tím projít a psát poznámky proto, abych mohla a uměla pomáhat ostatním. Vím, že lidí, kteří se trápí podobně jako já, je hodně. A nevědí. Mají otázky bez odpovědí. Trápí se. Těm bych chtěla být v budoucnu nápomocna. Proto si chci psát poznámky z cesty...až budu u cíle, u kterého já budu, nemusela bych si na vše podstatné vzpomenout:)

Tak jsem včerejší první den myslim docela zvládla. Co se týká kcal, tak jsem mírně nad plánem, ale alespoň to jsou bílkoviny, nikoliv sacharidy. Večer jsem byla schopná vydržet bez jakéhokoliv jídla, kromě kousku sýra. A ani jsem na jídlo nemyslela. Včera vůbec bylo strašně důležitý, že ráno cestou do práce se mi v hlavě honily myšlenky na jídlo, ale během dne ustaly.

Jak začít?

Rozhodla jsem se psát tento blog - deník, abych pomohla sama sobě a pokud se mi podaří dojít k cíli, abych byla schopná pomocí mých poznatků z cesty pomáhat i ostatním.

Ani nevím kdy a jak to začalo, ale rozhodně jsem byla ještě dítě. Už tehdy mi na vše bolesti, strasti, stesky, pomohlo jídlo. Vždy, když jsem byla v nepohodě, jsem měla jídlo jako berličku, jedla a přibírala. V obdobích pohody jsem jídlo nepotřebovala a hubla. A byla spokojená. Nejsem si jistá, ale myslim že bojuju se závislostí na jídle. Je to těžký boj. Považuji tuto závislost za horší, než je závislost na cigaretách či alkoholu...cigaretu už do pusy vzít nemusíte, jíst ale musíte.

Je toho tolik, co potřebuju napsat, ale budu psát postupně, budu postupně vyprávět svůj životní příběh.

Někde jsem četla, že stačí 21 dni, aby se nám něco stalo návykem. Jelikož se říká, že se má začít hned, nečekat na pondělí, nový měsíc či rok, začínám hned ted dneska. Po dobu 21 dní dodržím zásady zdravé výživy, budu jíst přiměřený počet kcal, tzn. okolo 1 000 - 1 400. Zároveň začínám s mírným pohybem, večer alespoň pár sedů-lehů, dřepů apod. Věřím, že 8. srpna na sebe budu pyšná. Vedlejším produktem uřčitě bude i nějaké ztracené kilo. Ideálně 5 kg. Moje současná váha...no poslední dva měsíce jsem se už raději nevážila...nemám na to odvahu...určitě to bude přes 80kg...ale doplním ji:)